7 kroků, jak zvýšit resilienci (emoční a psychickou odolnost)

Co se stane, vhodíte-li hořící zápalku do volné krajiny?
Pokud tou krajinou je orosená tráva lužního lesa, pravděpodobně… nic.
Ale co když je krajina vyprahlá, žíznivá po dlouhém období sucha?

Každý z nás zažívá chvíle, kdy se situace vyvíjejí jinak, než jsme si naplánovali, nebo představovali, jak by se měly dít.

Pro mnoho z nás je obtížné smířit se s neúspěchem ve studiu či práci, sportu nebo lásce.

Obzvláště když na životní zvraty, neúspěchy a selhání, reagujeme dle našich vlastních představ, příběhů a přesvědčení, které jsme si vytvořili již v dětství, a které způsobují, že v dospělém životě nedokážeme něco přijmout či naopak se něčeho vzdát.

V takových chvílích se země pod námi zatřese a my ztrácíme půdu pod nohama.

Stáváme se vyprahlou krajinou, žízníme po uspokojení našich potřeb, přání a tužeb, které nepřichází a stačí malá jiskra…

BUM BÁC…

To, zda-li upadneme a již se nezvedneme, nebo se posbíráme či snad vybalancujeme bez upadnutí a jdeme dál, o tom do značné míry rozhoduje naše resilience, tj. schopnost odolat a vyrovnat se s realitou nejistého života.
Resilience je schopnost odolávat i ve velmi těžkých a stresujících situacích a každý ji může v sobě objevit (pokud se tak již nestalo).

Zvyšování odolnosti je proces velmi individuální, protože každý člověk reaguje jinak na stresové a traumatické události. Proto také přístupy ke zvyšování odolnosti, které jsou užitečné pro jednoho člověka, nemusí fungovat u druhého.

Přesto lze shrnout obecnější faktory, k odolnosti přispívající, a to jsou:

• Schopnost tvořit realistické plány a kroky k jejich dosažení
• Pozitivní pohled na sebe, vysoká emoční hodnota a sebehodnota
• Vědomí vlastních silných a slabých stránek (především zlozvyků)
• Dovednost řešit konfliktní situace a vysoká emočně inteligentní komunikace
• Schopnost zvládat velmi silné emoce a impulzy

A dalších 7 vám pomůže k dosažení větší odolnosti v každodenních zátěžových situacích:

1. Pečujte o zachování vlastní energie.
   Pokud se již nacházíte v dlouhodobé krizi či stadiu chronického stresu, vaší prioritou by nemělo být řešení této krize, ale zachování energie. Proto se aktivně zaměřujte v první řadě na doplňování zdrojů vaší energie.
2. I ten nejtemnější den má v sobě světlé okamžiky.
   I v těžkých životních obdobích je ve vašem životě přítomno hodně okamžiků naplněných pozitivními pocity (úsměv dítěte, vůně kávy…). Všímejte si jich, protože právě ony jsou vaším spojencem, který vám pomůže vnímat problém z odstupu.
3. Udělejte si „pozitivní audit“
   Co mi přináší během dne radost a pozitivní pocit? V jaké situaci prožívám chvilku bezpečí a blízkosti s druhými? A hlavně si večer zapište 3 situace, kdy jste se během dne cítili dobře.
4. Sebelítost – NE!
   Každého potká v životě bolest a smutek. A přestože smutek je normální, tj. zdravá emoce, vyžívat se ve smutku a v neštěstí je sebedestruktivní. Do pasti sebelítosti spadneme snadno. Tím, že sami sebe litujeme, často odkládáme přímé střetnutí se svými skutečnými pocity a tím se můžeme vyhýbat přijímání zodpovědnosti za své činy. Sebelítost může sloužit jako nějaká hra na čas.
   Slovy Johna Gardnera:
   „Sebelítost je jednoznačně nejničivější nefarmaceutická droga.
   Je návyková, poskytuje krátkodobou slast a odděluje svou oběť od reality.“
5. Naučte se všímavosti
   Je to vědomá pozornost, tady a teď.  Být si vědom, jak se aktuálně cítím, je základ pro každé rozhodování. Jak si ale uvědomit své pocity uprostřed všeho toho frmolu a dění kolem sebe i v sobě? Přeneste pozornost od myšlení k prožívání tím, že uděláte několik vědomých nádechů a výdechů. Poté pozorujte a uvědomujte si všechny přítomné tělesné vjemy, jako je kontakt kůže s oblečením, těla se židlí či podložkou, přítomné napětí či uvolnění v jednotlivých částech těla… (Stačí zadat do Google hleslo všímavost, anglicky mindfulness a získáte spoustu zdrojů, návodů včetně nahrávek – například zde.)
6. Respektuji nebo toleruji?
   V případě že jste se dostali do situace, která vám nevyhovuje, si ujasněte, zda-li máte sklony ji respektovat nebo tolerovat. Respektovat znamená buď situaci, která mi nevyhovuje změnit, opustit nebo akceptovat. A akceptovat znamená, přijmout realitu, jaká je, bez boje a negativních emocí.Naopak tolerance znamená, situaci snášet a trpět. Jste-li pod tlakem, nechte si čas na prohlédnutí a uvědomění toho, co tolerujete, na co vynakládáte energii, aniž by vám to přinášelo cokoli pozitivního. Uvědomte si, že nemůžete změnit situaci, která se stala a je minulostí. Můžete ovšem změnit jak vaši interpretaci této situace, tak rozhodnutí na ní reagovat vámi zvoleným způsobem.
7. A nakonec trochu psychohygieny.
   Žijte zdravě, jezte zdravě, pijte zdravě, utvářejte zdravé partnerské vztahy,
   a hlavně, a především spěte zdravě. (Takové trochu otřepané klišé 🙂 , viďte?)

Těchto 7 kroků vám pomůže podporovat vaši zdravou energii, která je plynoucí, pružná, dynamická, vyvážená a spojená s pozitivními pocity.

Energii, která udržuje v dobré formě vaší emocionální odolnost a schopnost rychle se vzpamatovat z životních nezdarů až do stovky let věku vašeho života.

Ve zdraví a spokojenosti.

Ať se vám daří.