Emočně inteligentní zvládání kritických situací

Zvládnout s chladnou hlavou kritiku, stížnost či dokonce emoční útok na vlastní osobu, to je mnohdy skutečně olympijská disciplína. Medaili zaslouží ten, kdo celou situaci alespoň jakž takž ustojí, protože tvářit se klidně, to se ještě v mnoha situacích dá, ale co když to uvnitř nás skutečně vře?!

V klidu a profesionálně

Možná znáte následující návod. Psychologie při zvládání těchto kritických situací doporučuje několik užitečných kroků. Jeden z nich je pro mnoho lidí velmi obtížně zvládnutelný. Uhodnete který z následujících devíti kroků to je?

1. Plná pozornost a projevení zájmu 
2. Aktivní naslouchání, případně současné psaní poznámek 
3. Řešení každého nedorozumění v klidu a s profesionálním přístupem 
4. Hodnocení problému, ne člověka 
5. Navrhování řešení 
6. Závazek, že pokud je to možné, tak na plnění řešení osobně dohlédneme
7. Stanovení podmínek a doby, do kdy musí být hotovo
8. Poděkování za čas věnovaný schůzce i za příspěvky 
9. Kontrola plnění toho, co bylo dohodnuto 

Který je tedy ten komplikovaný a pro mnoho lidí téměř nezvládnutelný krok? Obzvláště u lidí, v jejichž světě platí, že přece není možné zastavit ten třeskutý hutný proud odsuzujícího: „Booože, to je vůl…,“ a snaží se tvářit nezúčastněně, i když je uprostřed téhle valící se řeky jen údiv, rozhořčení a pocity zmaru?“

Už víte? Zde je ten malý, větší a možná obrovský háček:

▪ řešení každého nedorozumění v klidu a s profesionálním přístupem 

Řešení problému se skutečně profesionálním přístupem a klidem, to vyžaduje každodenní trénink v emočním učení a následné radosti z rostoucí emoční zralosti, která se projeví mimo jiné tím, že se člověk co nejčastěji dostává do pozice, ve které nepotřebuje mít nad někým emoční nadvládu, bojovat v sobě, že je před někým lepší a nemít vnitřní pocit, že je sám před sebou stále špatný, vinný…

Znamená to také přemýšlet nad tím, jak souvisejí emoce a situace které si s nimi spojujeme.

Mohli bychom si myslet, že vztah mezi emocemi a emotivně podbarveným jednáním je jasný, že za naše nevhodné jednání mohou naše nezvládnuté emoce.

Pravdou ovšem je, že můj vztek nemůže za to, že jsem někoho uhodil. Může za to především malá schopnost vlastního sebeuvědomování a sebeřízení. Dalo by se to říci i tak, že příčinou impulzivního chování není naše emoce, ale naše nedostatečné porozumění sobě.

Mentální posilovna

Vraťme se ale k našemu devateru. Když si ostatní stěžují, kritizují a jsou nepříjemní, tak máme tendenci brát si vše osobně. A oplácet stejným, útočit, ponižovat, urážet. Zapojíme-li však do celé události všímavost a sebeuvědomění, bude pro nás mnohem snadnější převzít zodpovědnost. Tj. být člověkem zodpovědným za své myšlení a reakce. Za to co vysíláme a přijímáme. To nám pak pomůže se namísto útočné reakce zastavit a nechat emoce projít sebou. Nakonec je výsledkem mnohem vyšší pocit spokojenosti z toho, že umíme emoce kontrolovat.

A pozor, prosím, nezaměňujme kontrolu vlastních emocí s jejich potlačováním! Kontrolu nad svými pocity a emocemi máme tehdy, když se vědomě rozhodujeme, jakým způsobem jim dovolíme ovlivňovat naše jednání.

Jednodušeji řečeno je vhodné se posunout od porozumění tomu, co nás naštvalo, k porozumění tomu, PROČ jsme naštvaní. 

Že je to těžké?  Zpočátku možná ano. Vstupte tedy do MENTÁLNÍ POSILOVNY a posilujte. Každý den kousek. Nakonec se procítíte celým tělem a především srdcem k poznání, že své emoce nemůžete řídit, ale můžete nad nimi získat kontrolu tím, že jim POROZUMÍTE. 

Díky informacím, které vám emoce dávají, můžete ovlivňovat svůj život, svůj vztah k sobě i k druhým lidem. A jak se mění váš vztah ke světu, k sobě i k druhým, mění se vaše vnímání a s ním i poměr a škála emocí, které prožíváte.

No a pak už

▪ řešení každého nedorozumění v klidu a s profesionálním přístupem

dáte levou zadní. 🙂