EQ pro práci i praktický život

“Už neskáču lidem do řeči, píšu si poznámky, abych nezapomněl.“
„Umím říct, co si myslím bez strachu z názoru ostatních.“
„Konečně myslím i na sebe. Lépe si organizuji práci. Stres mě už nedožene…. “

I tohle jsou reakce účastníků kurzu emoční inteligence po absolvování Rozvoje osobní zralosti a autority v obchodní praxi. Je to tak, emoční inteligence je naší nedílnou součástí. Má vliv na naše jednání, úspěchy, neúspěchy i životní spokojenost. Podívejte se, jak se zlepšily kompetenční schopnosti účastníků kurzu po dvou měsících od ukončení projektu.

EQ v praxi

Samotné školení vychází z kompetenčního modelu Dana Golemana. Od porozumění emočnímu světu, přes zvládání mezilidských vztahů až po získání osobní emoční moudrosti.

Test emoční inteligence

Test sadou otázek zjišťuje schopnost člověka vyznat se ve svých emocích, ovládat je, orientovat se v mezilidských vztazích a také je tvořit. Mezi hodnocené kompetenční oblasti patří celková emoční inteligence, internalita (schopnost převzít zodpovědnost a mít život ve vlastních rukou), morálka, jednání s lidmi, stresová odolnost, celková životní spokojenost, neverbální komunikace. Podívejte se na rozdíly hodnot před a po ukončení projektu.

Sebehodnocení

Účastníci hodnotili před a dva měsíce po ukončení projektu “Rozvoje osobní zralosti” úroveň svých emočních kompetencí. Měli očíslovat kompetence ve škále 0-10, přičemž 0 = vůbec neumím, 10 = umím tak, že více nepotřebuji. A výsledek?

↑ Úroveň sebeuvědomování se zlepšilo v průměru o 30%.
↑ Schopnost sebemotivace stoupla o 10%.
↑ Sebeovládání zvládali účastníci až o 60% lépe než před kurzem.
↑ Schopnost empatie vystoupala o 30%.
↑ V sociálních dovednostech posílili účastníci svou kompetenci o 30%.

Z úst účastníků

Zajímalo nás, co se v životě účastníků změnilo po absolvování kurzu. Jak se jim daří v práci (možná i osobním životě). Jak vidí a cítí přínos absolvovaných šesti dnů s kurzem Rozvoje osobní autority v obchodní praxi.

„Snažím méně se stresovat a lépe si organizovat práci”
”Myslím převážně na sebe, co chci já a nedávám přednost ostatním (nenechávám na sebe vyklápět cizí odpadky :)).”
“Jednoznačně lepší komunikace a porozumění lidem. Snažím se také pracovat na své tvrdohlavosti, už mě jen tak něco nerozhodí z rovnováhy.”
“Lepší komunikace a porozumění (zlepšili se vztahy s nadřízeným i s rodinou, dávám více prostoru diskuzi, více se ptám a ujišťuji se, zda si s ostatními nadřízenými a podřízenými rozumíme např. v zadaných úkolech, méně se hádám, snažím se nevnucovat ostatním svoje názory).”
“Zbavil jsem se své nervozity při mluvení s cizími lidmi. Soustředím se na to, o čem mluvím a ne na to, co si o mě asi může protistrana myslet.”
“Více poslouchám v rámci pracovních schůzek i v rámci soukromého života. Zjistil jsem nicméně důvod, proč jsem skákal do řeči, nenechal druhého domluvit – nutnost se o svou myšlenku podělit proto, abych ji nezapomněl. Takže teď více používám tužku a papír :-)“
„Když se něco nepodaří, neznamená to, že se z toho budu mít nervy, budu panikařit a neustále mluvit o neúspěchu. Prostě se to stalo, takže pojďme postupně a v klidu řešit, co s tím.“
“Snažím se nehodnotit (nesoudit) okamžitě. Počkám min. několik desítek minut (často to chce pevné nervy), nejlépe do druhého dne. S časovým odstupem se skutečnosti jeví v jiném světle.“
“Více nyní vnímám, jak je komunikace mezi lidmi nejasná. “