„To už jsme měli a nefungovalo to“, „lidé se nezměnili“, „změna byla nepatrná“, „hledáme něco, co by fungovalo“ – toto jsou výroky, které slýcháváme ve firmách celkem často. Vynakládají se nemalé finanční prostředky ve snaze naučit manažery, prodejce, lídry a další novým dovednostem a ukazuje se, že valná část této průpravy je k ničemu a manažeři dál vedou své lidi špatně. Dál nedobře komunikují a prodejci dál prodávají stejným, málo funkčním způsobem.
Je to proto, že ani sebelepší vzdělávání nedokáže něco podobného naučit a selhání je nevyhnutelné?
Odpověď psychosociálních vědních disciplín a nejnovějších poznatků neurověd zní ne.
Příčina tkví v tom, že lidé (manažeři, prodejci, lídři) nevěří v osobní změnu a zůstávají „zakleti“ ve svém fixním myšlení. Tímto myšlením ohodnotí ostatní jako schopné či neschopné a dále jim poskytují jen malý prostor pro rozvoj (který z jejich pohledu i tak není možný).
Proč se tedy obtěžovat jejich vzděláváním, nemohou-li se změnit?
Naopak lidé s růstovým myšlením, bez kterého je jakýkoli úspěch takřka nemožný, věří, že člověk se může změnit, a proto se věnují rozvoji svých zaměstnanců i rozvoji vlastní osobnosti. Všímají si zlepšení výkonnosti a vítají kritiku od ostatních.
Čím se především odlišuje fixní a růstové myšlení?
FIXNÍ MYŠLENÍ | RŮSTOVÉ MYŠLENÍ |
Strach z neúspěchu | Netrápí se neúspěchem |
Vše je trvalé = jeden neúspěch, jsem k ničemu | Neúspěch = možnost, jak se poučit z chyb a růst |
Vyhýbají se výzvám | Rádi se učí a pouštějí se do výzev |
Pouští se jen do věcí, na které stačí | Vydrží déle u náročných úkolů |
A nyní malý „test“.
Myslíte si, že se může stát z:
Hlupáka génius?
Introverta extrovert?
Lenocha vrcholový sportovec?
Dítěte s nejhorším prospěchem ve třídě to nejlepší?
Je-li vaše odpověď 4× ano, gratulujeme k vašemu velmi silnému a ve vašem životě prospěšnému růstovému myšlení.
Máte-li 4× ne, nezoufejte, je tu pro vás dobrá zpráva:
Růstovému myšlení je možné se naučit.