Snídaňový relax

Přesně takhle to mám rád a k tomu příjemný zvyk (nebo zlozvyk 😊) a tím je, že sáhnu do knihovny, náhodně vytáhnu a otevřu knihu a přečtu si informaci, která mi padne do oka.

S tou dnešní bych se s vámi rád podělil. Je z úžasné publikace JORDAN B. PETERSON „12 pravidel pro život“ cituji:

Jsme zranitelní, pročež nás tolik souží kritika okolí, společenské opovržení a neodvratný proces rozpadu našeho těla. Ani všechny tyto formy utrpení, jakkoli děsivé, by však samy o sobě nesvedly zamořit svět zlem a proměnit jej v peklo, jako to dokázali nacisté, maoisté nebo stalinisté.

K tomu je potřeba LEŽ, jak to jasně napsal Hitler:

„Ve velké lži je ukryt určitý faktor věrohodnosti a široké masy daného národa se v nejhlubším jádru svého srdce zkazí snadněji, než že by se vědomě a úmyslně staly nedobrými, pročež ve své primitivní prostotě citů padnou velké lži za oběť snadněji než malé, neboť sami občas k malým lžím sahají. Podobná nepravda jim vůbec nepřijde na mysl, a ani příště neuvěří v možnost tak nehorázné drzosti hanebného překrucování. Ano, i při samotném vysvětlování ještě dlouho pochybují a váhají, ale nakonec minimálně nějakou příčinu přece jenom přijmou jako pravdu.“ (konec citace)

A tak mi hlavou běží myšlenky.

Co je pravda a co je lež? Je život černobílý? Proč každý den odněkud zaznívají slova „odpůrce“, „dezinformátor“, „konspirace“?

Proč lidé věří jednomu odborníkovi, který říká ANO a nevěří jeho kolegovi, stejně vzdělanému, na stejné pozici, který ke stejnému tématu říká NE?

Proč lidé tak málo přebírají odpovědnost za sebe a informace, které do sebe vpouštějí? Proč si nezjišťují o tématu mnohem více z vícero zdrojů?

Proč si nepoložíme alespoň jednou denně otázku – co když jdu slepou uličkou, mohlo by to být ještě jinak, než to vidím já?

Znáte odpovědi? Já ne. Mohu se jen domnívat.

Po 40 letech praxe v oblasti psychologie mám však v jednom jasno:

Schopnost racionální mysli člověka klamat, manipulovat, intrikovat, podvádět, zkreslovat, svádět ze správné cesty, zrazovat, kličkovat, popírat, přehlížet, ospravedlňovat, řídit se předsudky, přehánět a mlžit je neuvěřitelně nekonečná, obzvláště je-li jeho záměrem dosáhnout pouze svého cíle.

A toto myšlení produkuje emoce, které pak nabádají naše těla k akci. Často ke stejně nízké a akci, jako nízké jsou frekvence odpovídající emocím vzteku, smutku, truchlení, hněvu, strachu, frustrace, žárlivosti, závisti, vnitřního zmatku apod…

Zatímco k energeticky vyšším emocím náleží radost, láska, vděčnost, otevřenost, vyrovnanost, klid, pocit štěstí, veselí, pozitivní vzrušní apod.

Vibrujete-li na vysoké frekvenci, budete se cítit šťastnější, spokojenější, zdravější, lehčí a svobodnější.

JE DOBRÉ POCHYBOVAT A KLÁST SI OTÁZKY.