Jak si stěžováním ztěžujeme práci

stížnosti

Znáte zdravou míru stížností? (Maximálně) jednou a dost! Pokud si na něco stěžujete vícekrát, plýtváte energií místo toho, abyste svoji nespokojenost řešili konstruktivně. Zatočte se stížnostmi, než zatočí ony s vámi. Níže naleznete deset důvodů, proč si práci neztěžovat neustálým stěžováním. 

Všechno špatně 

Je jedno, jestli si stěžujete na šéfa, na kolegy, na plat, na náplň své práce nebo na svoji pracovní židli. Když si budete často stěžovat, nic k lepšímu neobrátíte, zato si jako bonus zprotivíte i to, co byste jinak hodnotili jako příjemné.  

Nevěříte? 

Zkuste se teď deset minut cvičně od srdce stěžovat na něco pracovního. A pak si vychutnejte svoji oblíbenou kávu. 

Nejde to, že? Teď si můžete tak maximálně stěžovat na to, že už ani to kafe není, co bývalo. 

Zvyk je železná košile… 

… a proto je dobré si na špatné věci nezvykat. Když nevynecháte jediný oběd, jedinou pracovní přestávku, jedinou debatu s kolegou, kde byste si nepostěžovali, stane se z toho zvyk. Dost jedovatý. Na to vemte jed. 

Toxický kolega 

“Čoveče, pokaždé, když s tím Karlem hodím kus řeči, pokazím si zbytek dne. On všechno vidí tak černě… na obědě si pokaždé záměrně sedám jinam, jinak by mi pomluvil i ten karbanátek.” 

Když už jsme zmínili ty jedy – stížnosti z vás udělají toxického člena týmu. Můžete být sebevíc výkonní, sebevíc spolehliví, vaše schopnost otrávit okolí zastíní vaše kladné stránky. 

Sklíčenost je nakažlivá 

Tohle úzce souvisí s předchozím bodem. Vaše stížnosti, respektive emoce, které způsobují, se přenesou na ostatní. 

(Ne, tentokrát nebudeme dělat ďáblova advokáta, ačkoliv už dávno víme, že za to, jak se kdokoliv cítí, je zodpovědný pouze on sám a nikdo jiný). 

Zaostřeno na problémy 

Tak dlouho budete věnovat pozornost tomu, co vám vadí, tak dlouho si budete stěžovat, až nakonec uvidíte jenom důvody ke stížnostem. Přesně takhle totiž funguje lidské myšlení. Když se stížnostmi dovedete do stavu, kdy uvěříte, že ve vašem zaměstnání je vše skrz naskrz špatně, časem se nebudete moci soustředit na nic jiného. 

Stěžování si je jako droga. Stanete se závislými a budete hledat další a další záminky k dalším stížnostem.  

Viník číslo jedna: práce 

Časem ze sebe nevědomky uděláte oběť. Kam se hnete, tam se vymluvíte na podmínky v zaměstnání. 

Já nic, já muzikant. To všechno moje pracovní doba lomeno moje šéfová lomeno můj kolega lomeno barva fasády našeho podniku… 

Vzdát se zodpovědnosti je nebezpečné. Pak se ocitáte v kruhu, z kterého nemůžete vystoupit, protože já za to přece nemůžu, je to mimo moji kontrolu, takže s tím nemůžu nic dělat. 

Bezhlavě uvěříte tomu, že vám není pomoci a jediné, co vám zbývá, je vaše svaté právo si tak trochu postěžovat. 

Postrach inovací a iniciativy 

Mnoho stížností, smrt pokroku. 

Výše zmíněný neologismus vám možná na první dobrou nedává smysl. Jen si to ale představte. Jeden si stěžuje tak často, že nakazí nejdřív jednoho, pak dva kolegy, nakonec si stěžují úplně všichni. Práce se jim hnusí, dělají ji jen z nutnosti. Chybí jim zápal potřebný k tomu, aby přemýšleli nad tím, jak cokoliv dělat lépe nebo efektivněji, aby vymysleli cokoliv, co by jim samotným nebo komukoliv z kolegů práci usnadnilo. 

Klub přátel negativních emocí, marnosti a beznaděje 

Spojení “přátel” a následujících slov samozřejmě působí jako pěst na oko. Nicméně, zhruba takhle by se mohlo nejedno pracoviště, kde zaměstnanci podlehli “kouzlu” stěžování si, jmenovat. 

Každý, kdo si dovolí mít pozitivní náhled, je pro své negativně laděné kolegy Majka z Gurunu.

Jen ať si padá z oblaků sám, na jeho naivní vyhlídky zde není nikdo zvědavý. 

Živná půda špatných vztahů  

V kolektivu chronických stěžovatelů se jen těžko hledá prostor pro kolegialitu, týmovost, kamarádství a takové ty záležitosti, které činí lidi v zaměstnání šťastnými. 

Negativní duch páchne blbostí 

Milan Kundera to sice ve svém slavném románu říká jinak, ale my se můžeme odvolat na vědu. Pozitivní psychologie v tom má jasno. 

Optimisté jsou v životě šťastnější, úspěšnější a zdravější, mají více přátel. 

Stížnosti zaplavují vaši mysl negativismem a vy se tak o vše, co vidíte o řádek výše, dobrovolně připravujete. To přece není moc chytré, že? 

Konstruktivní stížnosti 

Nikdo vám neříká, abyste své emoce popírali. Jestli vás něco štve, řekněte to. Vyjádřete, co cítíte. Klidně si postěžujte. Ale stěžujte si konstruktivně.Jak jsme zmínili hned v úvodu tohoto článku. Stěžovat si můžete jednou. Pak se musíte vydat na výpravu za objevováním… řešení. 

Víte, jak na to, ale činí vám problémy třeba upřímný rozhovor s kolegou? Ztrácíte při debatě nit, půdu pod nohama nebo dokonce hlavu? 

Nelámejte nad sebou hůl a naučte se s námi emočně inteligentní komunikaci

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Přihlásit se k odběru novinek
    Vaše osobní údaje budeme (APAS akademie osobního rozvoje) zpracovávat pouze za účelem zasílání emailových newsletterů se zajímavým obsahem z oblasti osobního rozvoje a růstu v souladu s platnou legislativou a zásadami ochrany osobních údajů. Svůj souhlas se zasíláním a zpracováním osobních údajů můžete kdykoli odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani. Osobní údaje zpracováváme podle těchto zásad.
  • Rubriky