„V novém roce 2020 budu…“

Tuto, větu jsem říkal sám sobě letošního novoročního rána (1.1.2020). Proč vyvíjet na sebe další tlak předsevzetí, které později budu pokládat za unáhlené?

Raději si po hektickém roce uklidím pracovní stůl.

A z té hromady papírů, poznámek a listů kde se vzal, tu se vzal (toť vliv všech těch vánočních pohádek) spadnul na podlahu ušmoulaný papír, na kterém stálo:

„Dalailama přitom vychází ze základního principu budhistické etiky –vlastní zkušeností ověřeného poznání, že jednání, které je motivované chtivostí, nenávistí nebo ignorováním skutečností, vytváří utrpení pro nás
i pro druhé.

Opakem těchto neprospěšných motivů je přátelský postoj k sobě i druhým a jasné vědomí toho, co se právě děje s naším tělem a myslí. Tato etika není založena na víře v autoritu, která nám dává příkazy, trestá a odměňuje.

Proto se stala inspirací i pro mnoho lidí, kteří se za buddhisty nepovažují, ale hledají praktickou orientaci v životě.

Inspirací pro každodenní život může být např. tzv. Pět předsevzetí:

1.  Nezraňovat a nezabíjet vnímající bytosti.
2. Nebrat, co není dáváno.
3. Zdržovat se smyslové nestřídmosti (zejména bezohledné sexuality).
4. Nemluvit nepravdivě nebo zraňujícím způsobem.
5. Nezatemňovat mysl omamnými látkami.

A tak jsem se rozhodl, že namísto Novoročního předsevzetí si všímavě k sobě i okolí budu klást často otázku: „Nedělám náhodou něco z výše uvedeného? A prospívá mi to nebo škodí? A co lidem kolem mne?

Aniž jsem to plánoval, stalo se a udělalo mi radost. Náhodný papírek, asi s hodně starou poznámkou mne inspiroval do dalších dnů.

Možná inspiruje i vás.

P.S.: Vím, že jsem to někdy někde z nějakého díla opsal, ale nemohu si vzpomenout. Tak se omlouvám autorovi i vydavateli, a pokud budete vědět, napište mi prosím a rád doplním.

Vám všem PF 2020

Milan Hutta