O emocích

V čem se naše projekty liší od ostatních?

Všechny vycházejí z následujícího poznání, na základě  desetileté praktické zkušenosti  v oblasti vzdělávání rozvoje emocí:

Procházet životem s emocemi dává člověku příležitost prožít jedinečný pocit, jaké to je, být naživu, cítit, milovat a nenávidět, prostě žít. Bez těchto emocí by byl život nudný. Jsou kořením našeho života.

Víme, že celý náš vývoj, růst a poznání je úzce spojeno s emocemi a tyto jsou v našich životech nevyhnutelné. Takže základ rozvoje emočních kompetencí leží v tom, jak je používáme a v co je proměňujeme.

Neučíme emoce  potlačit či vytěsnit , ani je přikrýt pláštíkem pozitivního myšlení. Účastnící těchto seminářů se učí emoce cítit, pochopit a proměnit, což jim pomáhá překonat hranice, jichž jsou si vědomi a záměrně pracovat na tom, co je omezuje a tím dosáhnout životní moudrosti v řešení každodenního života (ať již pracovního či osobního).

Emoce, pokud se jimi zabýváme, snažíme se je pochopit a proměnit, přispívají k našemu osobnostnímu růstu, vyspělosti a moudrosti. A to jak emoce libé, šťastné a příjemné, které obvykle člověka nikam moc nepohánějí, tak emoce nelibé bolestné, které nás pohání vpřed, za předpokladu, že se rozhodneme je proměnit v sebepoznání a porozumění životu, namísto toho, abychom je pouze potlačili či protrpěli.

Emoční inteligence, spočívající v pochopení a proměně emocí a rozvoji, růstu osobnosti, ve styku s lidmi neznamená pouze „být milý, hodný, laskavý…“  V jistých momentech se její uplatnění naopak projeví jako schopnost definitivně „nebýt milý“, například jako schopnost bez obalu někomu  naservírovat nepříjemnou, ale závažnou skutečnost, kterou si odmítá přiznat.

Rozvoj emočních kompetencí a osobní dynamiky také neznamená bezbřehou upřímnost, detailní svěřování se na potkání, nutkání „vybalit všechno“. Jde spíš o sebemanažering, (řízení sebe sama), o zvládání vlastních pocitů (ne potlačení), které je potřeba vhodně a efektivně usměrnit ve smyslu spolupráce s ostatními členy skupiny k dosažení společného cíle.

 

Co jsou emoční kompetence?

Emoční kompetence jsou to, co zlepšuje náš osobní, vztahový a pracovní výkon a co nám hlavně pomáhá dosáhnout celkového zvýšení kvality života. Emoční inteligence souvisí s naším potenciálem učit se praktické emoční kompetence, s rozvíjením emoční gramotnosti nezbytné pro kvalitu života, životní spokojenost a celkový pocit štěstí. Praktické emoční dovednosti zahrnují rozvoj následujícího: já/sociální/vztahové sebeuvědomění a já/sociální/vztahové řízení.

Poznání a trénink emočních kompetencí pro vás může mít zvlášť obrovský přínos, pokud na následující otázky odpovíte „ne“, „nevím“, „možná“, „snad“. Pokud Vaše odpovědi u všech otázek představují jednoznačné „ano“, vaše emoční kompetence jsou na špičkové úrovni.

  • Jsem si neustále vědom svých emocí a myšlenek a také souvislostí mezi nimi?
  • Vyjadřuji přiměřeně své emoce? Jsem reaktivní a impulzivní?
  • Jsem si vědom vlivu svých emocí na mne samotného a na ostatní ve svém okolí?
  • Jsem vnímavý k potřebám a pocitům ostatních?
  • Umím efektivně komunikovat?
  • Vnímám a respektuji své vlastní potřeby a chtění, stejně jako vnímám a respektuji potřeby a chtění ostatních?
  • Jsem si vědom své osobní motivace a toho, co mne motivuje ve vztazích?
  • Znám přesně svoje etické a morální hodnoty, které žiji?
  • Uvědomuji si, co je důležité pro mne osobně, ve vztazích a v práci?
  • Jsem efektivní v řešení konfliktů?
  • Jsou moje vztahy prospívající?
  • Cítím se být hodnotný, kompetentní a schopný a zároveň si vědomý svých slabin a omezení?
  • Jsem spolehlivý a neustále doprovázen svými hodnotami, vizemi a cíli?
  • Jsem plně otevřený k přiznání vlastních chyb a omylů a zároveň poznání svých silných stránek?
  • Jsem přístupný a otevřený názorům ostatních, i pokud jde o negativní názory na mne samého?
  • Dodržuji své závazky a sliby?
  • Jsem odpovědný k sobě samému i k ostatním?
  • Přebírám plnou zodpovědnost za svá rozhodování a konání?
  • Jsem otevřený změnám a respektuji rozmanitost?
  • Umím jednat/pracovat efektivně i pod stresem a adaptovat se přiměřeně na jakékoli změny?
  • Jsem plně otevřený novým myšlenkám a názorům, přijímání pomoci a spolupráci s ostatními?
  • Usiluji o optimální dosažení cílů?
  • Mám vnitřní sebemotivaci?
  • Jsem otevřen novému učení, růstu a rozvoji?
  • Vnímám smysl svého života?
  • Mám pozitivní pohled na sebe, ostatní a život vůbec?
  • Mám optimistický pohled?
  • Hledám řešení? (Nebo se zaměřuji na hledání viníků, kritiku a prosazování vlastní pravdy?)
  • Cítím se spokojeně a šťastně ve svém osobním, rodinném, vztahovém i pracovním životě?
  • Miluji svůj život?

Osobní kompetence    

Sebeuvědomění

  • Emoční sebeuvědomění
  • Přesné sebezhodnocení/sebeocenění
  • Sebevědomí/sebeúcta

Sebemanažering

  • Sebekontrola/řízení
  • Důvěryhodnost/spolehlivost
  • Odpovědnost/integrita
  • Adaptabilita
  • Inovace
  • Svědomitost
  • Vnitřní motivace/iniciativa/záměr
  • Orientace na růst a rozvoj
  • Pozitivismus/optimismus

Vztahové kompetence    

Vztahové uvědomění

  • Empatie
  • Podpora ostatních
  • Postavení
  • Vztahy - partnerství

Řízení vztahů

  • Pozitivní vliv na ostatní
  • Řešení konfliktů/komunikace
  • Spolupráce/tým
  • Nápomocný v řízení
  • Pozitivní změny
  • Zaměřenost/úmysl

Osobní kompetence

Sebeuvědomění

  • Emoční sebeuvědomění. Lidé, kteří mají toto emoční sebeuvědomění v každém okamžiku svého života, vědí, jakou emoci prožívají. Rozpoznávají souvislosti mezi vlastním myšlením a cítěním a jsou si plně vědomi toho, jaká přesvědčení, hodnoty a cíle je ovlivňují.
  • Přesné sebezhodnocení/sebeocenění. Tuto kompetenci mají lidé, kteří přesně vidí sami sebe, jsou si vědomi svých silných stránek a zároveň si uvědomují své slabé stránky a omezení. Jsou otevřeni dalšímu rozvoji a růstu učením se z vlastních chyb a zkušeností, jsou introspektivní a otevření konstruktivnímu feedbacku a novým možnostem.
  • Sebevědomí/sebeúcta. Tato kompetence se projevuje u lidí dostatečnou sebejistotou a sebevědomím a tito lidé znají svoji hodnotu. Prezentují sebe a svoje názory autenticky a silně. Jsou schopni dělat zodpovědná rozhodnutí s odpovídající akcí. Jsou otevření a plně respektující k ostatním názorům, dokonce i k těm, které jsou protichůdné k jejich.

 

Sebemanažering

  • Sebekontrola/řízení. Tento typ lidí velmi dobře reguluje a řídí své reakce/impulzivní pocity/úzkostné emoce. Zůstávají klidní, soustředění, účelově zaměření a pozitivní, dokonce i v emočně náročných/vypjatých situacích a pod tlakem.                             
  • Důvěryhodnost/spolehlivost. Lidé s touto kompetencí jsou mravní v pravém významu tohoto slova, připraveni konfrontovat nemravné chování ostatních. Jsou důsledně spolehliví v plnění přijatých závazků, odpovědní ke svým povinnostem a dodržují své sliby. Tito jedinci jsou přímí a autentičtí v komunikaci, umí se poučit z vlastních chyb. Plánují a organizují na základě stanovených cílů.
  • Inovativnost a adaptabilita. Tito lidé mají originální nápady a jsou otevřeni novým řešením. Myslí mimo zaběhnuté hranice a jsou v pohodě i v prostředí neznámém a novém. Jsou schopni plnit několik úkolů najednou. Umí se pohybovat v měnících se podmínkách a jsou flexibilní a adaptabilní v řízení změn. Řeší úkoly a myslí „tady a teď“, ale zároveň chápou minulost jako zdroj užitečných informací.
  • Motivace/iniciativa/záměr a orientace na růst a rozvoj. Lidé s touto vysoce rozvinutou kompetencí jsou vnitřně motivovaní k růstu a dosahování stanovených cílů, a to bez ohledu na jakékoliv překážky a potíže. Tito lidé se drží svých etických standardů a principů a zaměřují se na hledání nových vědomostí a příležitostí, které budou kompatibilní s jejich vizí a které vylepší jejich celkový výsledek.
  • Svědomitost a integrita. Tato kompetence u lidí vede k tomu, že jsou cílevědomí, rozhodní a zaměřeni na dosažení svých osobních standardů chování.
  • Zacílenost/iniciativa a pozitivismus. Lidé hledají možnosti jak jít dále, než je očekáváno a požadováno. Motivují a podporují ostatní v dosahování vizí. Jsou motivováni více tím, co je možné, než strachem z omylu. Staví se k překážkám a nezdarům realisticky a pohybují se vpřed od nezdarů k řešení tím, že hledají realistické možnosti raději, než by hledali koho z nezdaru obvinit.

 

Vztahové kompetence

Vztahové uvědomění

  • Empatie. Lidé jsou sensitivní a chápou ostatní. Naslouchají s respektem a efektivně a jsou pozorní k emočním náladám ostatních, k jejich pocitům, potřebám a stanoviskům.
  • Podpora ostatních. Tito lidé podporují ostatní k růstu a posunu a pomáhají jim uvědomit si a stavět na jejich silných stránkách a pozitivních aspektech. Oceňují a uznávají u ostatních jejich přínosy. Vnímají rozdílnost jako možnosti k růstu.
  • Budování partnerství/vztahy. Tito lidé jsou „spojovatelé“. Jsou přátelští a nesobečtí a podporují spoluprácí a týmovost. Usilují o kultivaci vztahů tak, aby mezi lidmi panovaly harmonické interakce.

 

Řízení vztahů

  • Pozitivní vliv na ostatní. Tito lidé jsou schopni pomáhat ostatním vidět události v širších souvislostech a inspirovat je k hledání pozitivních řešení.
  • Řešení konfliktů a komunikace. Lidé s touto kompetencí jsou schopni se efektivně zaměřit na hledání pozitivního řešení a nejsou zacyklení  v hledání toho, kdo má pravdu a kdo se mýlí. Jsou otevřeni diskusi a dialogu a jsou autentičtí a efektivní v komunikaci. Jsou empatičtí a umějí přiměřeně řídit své emoce. Jsou otevření pro zpětnou vazbu, naslouchají s respektem a přebírají odpovědnost za hledání optimálního řešení v situaci selhání.
  • Spolupráce/tým. Lidé s touto kompetencí se podílejí na tvorbě a rozvoji životních vizí. Jsou ohleduplní a pozorní k potřebám a preferencím ostatních a zároveň pamatují na ocenění vlastních pocitů. Jsou emočně otevření. Hledají optimální řešení a jsou ochotni změnit ta řešení, která nemají pozitivní vliv na ně samotné či na ostatní.
  • Nástroj v řízení pozitivních změn. Jsou orientovaní na vyhledávání pozitivních aspektů u lidí či v situacích. Staví na jejich silných stránkách a vyhýbají se obviňování, souzení či kritizování.

 

Ukázka rozvoje emočních kompetencí v projektu „EMOČNÍ LEADERSHIP“

  • 1
    Týmová identita.
    Založena na tom, jak silně tým cítí a jak kvalitně demonstruje spolupatřičnost, soudržnost, touhu pracovat společně a smysl pro jasné vymezení rolí. Emoční kompetence: ohleduplnost, nezávislost, interpersonální vztahy.
  • 2
    Motivace.
    Úroveň energie a odpovědnosti napříč týmem. Silná vůle a vytrvalost. Emoční kompetence: optimizsus, asertivita, sebeaktualizace.
  • 3
    Emoční uvědomění.
    Jedná se o množství pozornosti, které členové týmu věnují vnímání, chápaní a respektování pocitů ostatních. Emoční kompetence: emoční sebeuvědomění, empatie, asertivita.
  • 4
    Komunikace.
    Dává zpětnou vazbu, jak dobře členové týmu naslouchají, podporuje součinnost a projednává citlivé záležitosti. Emoční kompetence: empatie, sebeúcta, sebehodnota, sebevědomí.
  • 5
    Stresová odolnost.
    Jak dobře a kvalitně pracuje tým pod tlakem, který je způsobován zvyšujícími se nároky/cíli při různých omezeních, a jak zvládají členové týmu rovnováhu pracovního a osobního života. Emoční kompetence: stresová odolnost, kontrola impulzivity.
  • 6
    Řešení konfliktů.
    Jak konstruktivně řeší tým názorovou rozdílnost, nesouhlas. Zdali je tým schopen vyrovnat se s „nepřízní osudu“ a zároveň zlepšit své fungování. Emoční kompetence: empatie, stresová odolnost, kontrola impulzivity, seberealizace.
  • 7
    Pozitivní naladění.
    Zde hraje roli vysoká schopnost povzbuzení, smysl pro humor a jak moc tým očekává, že bude úspěšný. Podpora týmové pružnosti. Posilování postoje „mohu to udělat.“ Emoční kompetence: optimismus, štěstí.

Analýzou potřeb jednotlivých pozic zaměstnanců, lze stanovit nejdůležitější emoční kompetence pro danou pozici a emoční trénink zaměřit právě na rozvoj těchto kompetencí s cílem zvýšit adaptabilitu a konkurenceschopnost zaměstnanců a zároveň zvýšit efektivnost jejich práce.

Projekty lze na základě analýzy doplnit o další výukové programy. Do projektů jsou vybírány soft skills pokrývající konkrétní potřeby daných společností.

Vliv emoční inteligence na pracovní výkon v měřitelných faktech

Nemáte-li své emoční schopnosti pod kontrolou,
nemáte sebeuvědomění a nejste schopni zvládnout
své stresující emoce, pak nemůžete vyvinout dostatečnou empatii
a nemůžete udržovat funkční vztahy.
Je pak zcela jedno, jak jste chytří.
Nikam to nedotáhnete.
Daniel Goleman

Připraveno pro konsorcium pro výzkum EQ ve firmách (www.eiconsortium.org).

Autor: Ph.D. Cary Chernis, Rutgers University

Následujících 17 případových studii prokazuje jak účinná je EQ v jakékoli pracovní organizaci. Založeno na datech z rozmanitých zdrojů, může být hodnotným nástrojem pro pracovníky HR a manažery, kteří potřebují změny v jejich vlastních organizacích.

  1. V národní pojišťovací společnosti, pojišťovací poradci, kteří byli slabí v emočních kompetencích, jako je sebevědomí, iniciativa a empatie, dosahovali průměrných ročních obratů 54 000 dolarů. Ti, kteří naopak byli silní alespoň v 5-ti z 8 základních emočních kompetencí, dosahovali ročních obratů 114 000 dolarů. (Hay/McBer Research and Innovation Group, 1997)
  2. Skupina finančních poradců v American Express, která absolvovala trénink EQ byla srovnávána se skupinou, která tréninkem neprošla. V průběhu roku skupina s tréninkem navýšila svůj výsledek o 18,1 % ve srovnání s druhou, která dosáhla pouze 16,2 % navýšení.
  3. Optimizmus je další emoční kompetence vedoucí ke zvýšení celkové produktivity. Noví pojišťovací poradci ve společnosti Met Life, kteří v EQ vykazovali vysoké skóre optimizmu, dosáhli v prodeji životního pojištění o 37 % lepších výsledků v prvních dvou letech, než jejich pesimističtí kolegové. (Seligman, 1990).
  4. Analýza více než 300 vrcholových řídicích pracovníků z 15 globálních společností ukázala, že vysoké skóre v šesti emočních kompetencích významně odlišuje „hvězdy“ od průměru. (Spencer,L.M.,Jr.,1997)
  5. V pracovních pozicích průměrně náročných (prodavač, technik, mechanik) zaměstnanci dosahující nejvyššího skóre v EQ jsou 12 krát produktivnější než ti na spodní hranici a o 85% produktivnější než zaměstnanci s průměrným skóre. V náročnějších profesích (pojišťovací poradce, management) jedinci s vrcholovým skóre v EQ jsou o 127% produktivnější oproti těm s průměrným skóre. (Hunter, Schmidt a Judiesch, 1990) Kompetenční výzkum ve více než 200 světových organizací prokázal, že 1/3 rozdílu ve výkonnosti je způsobená technickými a soft dovednostmi a 2/3 připadají na EQ. Dokonce u top lídrů jsou až 4/5 úspěchu závislé na EQ. (Goleman,1998)
  6. Velmi úspěšní vymahači jedné velké vymáhací agentury v průběhu třech měsíců překračovali plánované cíle a dosahovali plnění na 163 %. Tato skupina byla srovnávána se skupinou vymahačů, kteří plnili na 80 % (byly o 20 % pod plánem za stejné období). Nejúspěšnější vymahači signifikantně vysoce skórovali v emočních kompetencích EQ jakými byly především sebeaktualizace, nezávislost a optimizmus. (Bachman et al.,2000)
  7. Společnost US Air Force používá měření EQ-I při výběru nováčků a zjistila, že vysoce úspěšní nováčci mají signifikantně vysoké skóre v následujících emočních kompetencích: asertivita, empatie, štěstí a emoční sebeuvědomění. Air Force také zjistila, že používáním emoční inteligence k výběru nováčku vzrostla schopnost předpovědět, kdo bude úspěšným rekrutem téměř trojnásobně. Okamžitým užitkem byla úspora 3 miliónů dolarů ročně.
  8. Zkušení partneři multinárodní konzultační společnosti byli hodnoceni v EQ kompetencích s následujícím výsledkem. Partneři, kteří dosahovali skóre od průměru výše v devíti nebo více kompetencích, přinesli společnosti o 1.2 milionů dolarů vyšší zisk než ostatní. (Boyatzis,1999)
  9. Ve společnosti L´Oreal byly sledování prodejci, kteří byly vybrání na základě EQ kompetencí ve srovnání s těmi, kteří prošli starým standardním výběrovým řízením ve společnosti. Ve výsledku první skupina statisticky signifikantně dosahovala vyšších prodejních výsledků. V jednoročním srovnání výsledků, prodejci vybrání na základě EQ měli vyšší prodejní zisk o 91 370 dolarů, což přineslo celkový čistý výnos 2 558 360 dolarů. Prodejci vybrání na základě emočních kompetencí také vykazovali o 63% menší fluktuaci po nástupu do společnosti než ti, kteří byli vybráni obvyklým způsobem. (Spencer&Spencer,1993, Spenc er, McClelland&Kelner,1997)
  10. Velká společnost vyrábějící nápoje používala standardní nástroje pro výběr ředitelů divizí. V průběhu dvou let muselo odejít 50% těchto ředitelů z důvodu nedostatečného výkonu. Když společnost započala vybírat na základě emočních kompetencí, jako iniciativa a osobní zodpovědnost, sebevědomí a leadership, odešlo pouze 6% v průběhu dvou let. Navíc 87% vedoucích pracovníků vybraní na základě EQ, se umístilo v první třetině žebříčku úspěšnosti. (McClelland, 1999)
  11. Výzkum provedený Centrem pro kreativní leadership potvrdil, že prvotní příčina pracovního „vykolejení“ vedoucích pracovníků spočívá v nedostatečných emočních kompetencích. S nízkou EQ prokazovali slabou schopnost řídit změny, nebyli schopni pracovat efektivně v týmu a vykazovali velmi slabé interpersonální vztahy.
  12. Ve výrobním závodě po tréninku supervizorů v emočních kompetencích jakými byli zlepšení naslouchání a převzetí zodpovědnosti za samostatné řešení problémů, se snížili prostoje o 50%, formální stížnosti klesly z průměrných 15 ročně na 3 a výrobní závod zvýšil produktivitu o 250 000 dolarů. (Pesuric & Byham, 1966). V jiném výrobním závodě, kde supervizoři obdrželi podobný trénink, vzrostla produktivita o 17 %. Této produktivity nedosáhla kontrolní skupina, kde supervizoři tímto tréninkem neprošli. (Porras & Anderson, 1981).
  13. Klíčová emoční kompetence: sebe-vnímání a sebe-regulace, statisticky významně korelovala s vysokým výkonem u stovek manažerů z 12 rozdílných organizací. (Boyatzis, 1982)
  14. Další emoční kompetence: schopnost vyrovnávat se se stresem, korelovala s úspěchem u obchodních manažerů v maloobchodní síti. Nejúspěšnější manažeři byli ti, kteří se uměli nejlépe vyrovnat se stresem. Úspěch byl měřen celkovým profitem a poměrem investice do jednotlivých zaměstnanců a jejich prodejním výsledkem. (Lusch & Serpkeuci, 1990).
  15. Studie 130 vedoucích pracovníků ukázala, že to, jak dobře lidé umí řídit vlastní emoce, determinuje to, jak ostatní lidé kolem nich jsou ochotni s nimi komunikovat a spolupracovat. (Walter V. Clarke Associates, 1997)
  16. Výzkum mezi pracovníky pojišťovací společnosti a prodejci IT ukázal, že ti, kteří měli dobré dovednosti v oblasti emoční inteligence, měli o 90 % větší šanci dokončit zaškolení a zdvojnásobit své provize z prodeje.   (Hay/McBer Research and Innovation Group, 1997)
  17. 515 senior vedoucích pracovníků bylo hodnocenou firmou Egon Zehnder International. Ti, kteří vykazovali primárně vysokou EQ byli úspěšnější ve své práci než ti, kteří měli silné jiné relevantní dovednosti a zkušenosti včetně vysokého IQ. Jinými slovy, emoční inteligence je lepším predátorem úspěchu než ostatní relevantní zkušenosti či IQ. Studie zahrnovala vedoucí pracovníky v Latinské Americe, Německu a Japonsku a výsledky byly identické ve všech třech kulturách.

 

Prameny

  • Bachman, J., Stein, S., Campbell, K., & Sitarenios, G. (2000). Emotional intelligence in the collection of debt. International Journal of Selection and Assessment, 8(3), 176-182.
  • Boyatzis, R. E. (1999). From a presentation to the Linkage Conference on Emotional Intelligence, Chicago, IL, September 27, 1999.
  • Boyatzis, R. (1982). The competent manager: A model for effective performance. New York: John Wiley and Sons.
  • Goleman, D. (1998). Working with emotional intelligence. New York: Bantam.
  • Hay/McBer Research and Innovation Group (1997). This research was provided to Daniel Goleman and is reported in his book (Goleman, 1998).
  • Hunter, J. E., Schmidt, F. L., & Judiesch, M. K. (1990). Individual Differences in Output Variability as a Function of Job Complexity. Journal of Applied Psychology, 75, 28-42.
  • Lusch, R. F., & Serpkeuci, R. (1990). Personal differences, job tension, job outcomes, and store performance: A study of retail managers. Journal of Marketing.
  • McClelland, D. C. (1999). Identifying competencies with behavioral-event interviews. Psychological Science, 9(5), 331-339.
  • Pesuric, A., & Byham, W. (1996, July). The new look in behavior modeling. Training and Development, 25-33.
  • Porras, J. I., & Anderson, B. (1981). Improving managerial effectiveness through modeling-based training. Organizational Dynamics, 9, 60-77.
  • Richman, L. S. (1994, May 16). How to get ahead in America. Fortune, 46-54.
  • Seligman, M. E. P. (1990). Learned optimism. New York: Knopf.
  • Spencer, L. M., Jr. , & Spencer, S. (1993). Competence at work: Models for superior performance. New York: John Wiley and Sons.
  • Spencer, L. M. J., McClelland, D. C., & Kelner, S. (1997). Competency assessment methods: History and state of the art. Boston: Hay/McBer.
  • Walter V. Clarke Associates. (1996). Activity vector analysis: Some applications to the concept of emotional intelligence. Pittsburgh, PA: Walter V. Clarke Associates.