Recenze knihy
Co když je to nebe? Jak jsem se zbavila omezujících přesvědčení a začala žít
Anita Moorjani
Je-li v životě důležitá cesta, a nikoli cíl, je možné, že nebe je zde – je jím tento fyzický život, který žijeme na Zemi.

Možná je nebem právě náš zdejší život? Na první pohled se zdá, že každodenní shon této představě nenasvědčuje. Ale co když pochopíme, že ve skutečnosti jsme velmi mocní – a že můžeme utvářet svou vnitřní i vnější realitu?
Anita Moorjani věří, že přesně tohle dokážeme, pokud se osvobodíme od falešných představ. Tím se zbavíme strachu, bolesti i dobrovolně přijímaných omezení, jež s nimi souvisejí.
A život získá smysl.
V této knize Anita popisuje projevy deseti falešných mýtů, které je dobré u sebe odhalit a zbavit se jich.
Mezi ně patří například mýtus – milovat sám sebe, je sobecké, nebo mýtus – duchovní lidé nemají ego, nebo mýtus – já nejsem OK, ty nejsi OK.
Nechci vám brát radost z četby a citovat více, přesto jeden mýtus, dnes velmi moderní, mi přijde velmi důležitý.
A tím je Musíme být vždycky pozitivní. Žít tento mýtus může vést k potlačování emocí, tj. vyhýbání se zkušenosti lidství se vším všudy. Tedy i s tím, že si umíme dovolit cítit a prožívat bolest a být sami sebou.
Každou kapitolu o mýtech, zakončují otázky k přemýšlení a typy a cvičení. Pro mýtus „musíme být pozitivní“ jsou pro vás tyto typy a cvičení: (str. 180)
-
Uvědomte si, že když máte negativní myšlenky, neznamená to, že jste negativní, ani že si ubližujete – znamená to, že jste člověk
-
Když cítíte strach a negativitu, neperte se s tím a neodsuzujte se za to. Přiznejte si všechny emoce a plně je prožijte, abyste jimi mohli projít a nezůstali v nich uvězněni
-
Naučte se milovat sami sebe a dopřát si radost, aby to pro vás bylo přirozené (a nemuseli jste se do radosti nutit, což se vám stejně nepovede)
-
Jestliže máte problém cítit radost, začněte tím, že přijmete to, co cítíte právě teď. Potom hledejte v současné situaci klid. Odkud je už snazší přejít ke vděčnosti a od vděčnosti lehce přejdete k radosti. Radost vychází z toho, že jsme nanejvýš vděčni a oceňujeme stav svého života v přítomném okamžiku.
-
Podívejte se zpět na některé bolestné události a pokuste se zjistit, co jste z těchto zkušeností získali – větší věci i maličkosti. Bušte za tyto dary vděčni
-
Dovolte ostatním cítit to, co cítí, mějte soucit s tím, co zažívají, a neodsuzujte je za to.