Konflikt vzniká, pokud dva (nebo více) subjektů trvá na tom, že mají právo na nějaký zdroj, jednání atd. Při konfliktu mají tedy jednající strany jiné, často přímo protichůdné zájmy, názory nebo cíle vůči ostatním. Někdy dokonce může některá ze stran konfliktu přímo či nepřímo porušovat práva někoho dalšího v rámci daného sporu.

V tu chvíli přichází na řadu řešení konfliktů, což je oblast psychologické mediace (zprostředkování). Cílem je daný konflikt vyřešit k co nejvyšší možné spokojenosti všech zúčastněných stran. Emočně inteligentní jedinec je schopen řešit konflikt efektivně a konstruktivně.

Je dobré vnímat také pozitivní funkce konfliktu – je zdrojem změn, zabraňuje stagnaci, stimuluje zájem, podněcuje řešení problémů, ověřuje vztahy, uvolňuje napětí.

Při řešení konfliktu je člověk úspěšný, pokud dbá na tyto předpoklady:

• sebejistota – vyhýbat se vědomě se negativnímu uvažování
• sociální kompetence – uplatnit sociální dovednosti (efektivní komunikaci, empatii)  
• spojenec a rádce – při složitějších konfliktech je dobré mít po ruce zdroj jistoty  
• priority – stanovit si momenty, které jsou pro jedince zásadní

Příklad konstruktivního řešení konfliktu:

• definování problému – sdělte jasně, oč vám jde
• obhájení stanoviska před druhou stranou
• změna tématu komunikace (jde-li to)
• poukázání na společné momenty, zájmy
• vzbuzení dojmu, že existují alternativy jednání – protivník se zamyslí nad svou pozicí a přehodnotí ji
• zapojení spojence – upozorněte, že na vaší straně jsou i jiní
• návrh řešení přijatelného pro všechny

Při řešení konfliktu je třeba dávat pozor na:

• podceňování, znevažování, zlehčování problému
• neřešení problému v dané chvíli a spoléhání na zahrátí problému do autu (konflikt se vrátí jindy, možná v pozměněné podobě)
• přehlížení, předstírání neexistence konfliktu
• vědomá rezignace (ustoupení do pasivní role)