Inteligenční kvocient

Inteligenční kvocient neboli IQ se využívá pro vyčíslení inteligence člověka podle standardizovaných psychologických testů. Pojem IQ byl zaveden v roce 1912 německým psychologem Villiamem Sternem. Inteligenční kvocient se pohybuje na žebříčku od 10 do 210. Průměrná inteligence populace se pohybuje od 90 do 130.

Schopnosti a uplatnitelnost populace dle výše inteligenčního kvocientu:

• IQ nad 140 - Inteligence géniů. Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určuje ostatním směr poznání. (0,2 % populace)
• IQ do 140- Výjimečná superiorní inteligence. Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci. (2,8 % populace)
• IQ do 130 - Vysoce nadprůměrná inteligence. Mohou snadno vystudovat vysokou školu, dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí a manažerské činnosti. (6 % populace)
• IQ do 120 - Nadprůměrná inteligence. Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní místo. (12 % populace)
• IQ do 110 - Vysoce průměrná inteligence. Vysokou školu vystuduje jen s potížemi. Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie. (25 % populace)
• IQ do 100 - Průměrná inteligence. Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení. (25 % populace)
• IQ do 90 - Slabě podprůměrná inteligence. Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních profesích. (10 % populace)
• IQ do 80 - Nižší stupeň mentální retardace. S problémy zvládne základní školu, úspěšný v zvláštní škole. (10 % populace)
• IQ do 70 - Lehká mentální retardace. Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu. (6,8 % populace)
• IQ do 50 - Střední mentální retardace. Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebeobslužné návyky. (2 % populace)
• IQ do 20 - Těžká mentální retardace. Nevzdělavatelný a nevychovatelný. (0,2 % populace)

Protože existuje více druhů inteligence, je inteligenční kvocient je jeden ze způsobů, jak měřit a vyčíslit inteligenci člověka. Výše IQ souvisí s úspěšností člověka v běžném životě pouze 20%. Důležitým faktorem úspěchu a osobní spokojenosti je například schopnost komunikace, empatie, sebeúcta a cílevědomost. Tyto pojmy se skrývají pod označení emoční inteligence a její populárnost je zaslouženě na vzestupu.