Stres je reakcí organismu na nadměrnou zátěž. Původně se stresová reakce objevovala v situacích ohrožujících život. Stres stimuluje srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak, dochází k uvolnění energetických zásob organismu.

V moderní době se však stres objevuje i coby reakce na sociálně, psychicky náročnou situaci. V určité míře je stres užitečný popud k překonávání překážek, ovšem pokud jej jedinec zažívá často, začne se cítit přetížený.

Při dlouhodobě pociťovaném stresu člověk přestává zvládat běžný život, ztrácí sebejistotu, nadhled a pozitivní přístup k problémům a životu jako takovému.

Stres jako reakci na problémy a starosti mohou spustit běžné situace jako pracovní termíny, finančně náročné splátky hypotéky, dlouhodobě negativní atmosféra v rodině atp.

Spouštěče stresu nazýváme stresory. Dlouhodobý stres mívá destruktivní následky a pokud člověk tuto nevyhovující situaci neřeší, časem se dostaví zdravotní obtíže a mohou vyústit v závažné onemocnění.

Dlouhodobý stres je již běžně uváděn jako jeden ze spouštěčů nádorových onemocnění apod. Důležité tedy je, jak jedinec danou potenciálně stresující situaci pojme a ovlivní, zda ji bude považovat za stresor či nikoli. Pokud tedy chce změnit člověk své neadekvátní, zatěžující prožívání stresu, musí změnit sebe.