Co je to agrese

Agrese je forma chování, kdy jedinec vědomě, záměrně ubližuje jiným lidem (nebo poškozuje předměty). Většinou chce jedinec agresivním - tj. útočným, nepřátelským - chováním něčeho dosáhnout, něco prosadit.

Často je přesvědčen, že je v právu a má pravdu jen on, neumí si přiznat chyby, je vůči sobě zcela nekritický, ostatním naopak vyčítá jejich (údajná) četná pochybení.

Agrese zahrnuje mnoho projevů - od slovních až po fyzické: nadávky, urážky, pomlouvání, výsměch, fyzické útoky, vandalismus.

Agresivitu často řešíme již u dětí. Kromě jiných vlivů může být agresivita dětí nechtěně podporována potravinovými aditivy (např. prostředky používanými na dobarvování sladkostí, konzervaci, dodání aroma a chuti), ale také potravinami obsahujícími kofein atd.

Děti navíc kopírují chování svých rodičů a pokud u nich vidí agresivní chování, řešení problémů vztekem a frustrací, řeší potom náročné situace podobně nevhodně.

Seminář EMOČNĚ INTELIGENTNÍ KOMUNIKACE

5.9.2024

Hlubší sebepoznání a poznání druhých
Prohloubení empatie
Nižší míra nelibých emocí
Posílení emoční inteligence
Vyhnutí se situacím, kterých následně litujeme
Umět vést i nepříjemnou konverzaci v pozitivním duchu
Efektivní zvládání náročných komunikačních situací
Posílení spolupráce
Navázání vztahu i s nepříjemnými lidmi

Detail kurzu

Často kladené dotazy.

Pomůže mi emoční inteligence nepotlačovat emoce?

Nepříjemné potlačované emoce se váží k psychickým obsahům, které jsou pro nás natolik zraňující, že je naše vědomí odmítá. Postupem času, se mohou tyto potlačené obsahy projevovat i v jiných situacích, které ale s původním traumatem nesouvisí. To je jeden z důvodů, proč je dobré se svými démony konfrontovat a nenechat je v sobě růst. A v tom vám emoční inteligence může dopomoci.

Proč se mám zabývat emocemi?

Člověk je tvor vynikající svou schopností přizpůsobit se svému prostředí nebo přizpůsobit prostředí sobě. Během života se tvarujeme a učíme se jak fungovat v rodině, ve škole ve společnosti. Vše, co se naučíme, pro nás nemusí být v životě přínosné. To, co fungovalo kdysi, dnes už nemusí a může zůstat rudimentem dětských traumat ve formě nefunkčních vzorců chování a myšlení, falešných přesvědčení a hodnot.

Osobní rozvoj a emoční učení není spíš pro osobní život než pro práci?

Ano, rozvoj emoční inteligence má velmi výrazný vliv na individuální výkon člověka. Zároveň výzkumy posledního desetiletí prokazují, že organizace a společnosti nabízející svým zaměstnancům tento typ učení, fungují ve všech směrech efektivněji.

Proč se mám zabývat emocemi?

Abychom dosáhli našeho plného potenciálu, potřebujeme využívat všechny vnitřní zdroje a být si vědomi svých mantinelů a rezerv. Energie je v psychice vázána na emoce. Je tedy zřejmé, že pokud své emoce potlačujeme, část svého potenciálu potlačujeme s nimi. Když tento potenciál objevíme a využijeme, pomůže nám stát se silnými, nebojácnými, klidnými a laskavými.

Mám zkušenost, že často 14 dní po vzdělávací akci nezbude účastníkům nic. Není to stejné?

Workshop emoční inteligence pomáhá účastníkům poznat, probádat a hlavě si do hloubky uvědomit všech šest základních kompetencí emočního učení. Ve skupině se učí účastníci sami od sebe a od ostatních. Lektoři nabízejí nástroje emočního učení a ukazují, jak je prakticky používat. Výsledná podoba i konkrétní obsah kurzu se přizpůsobuje tématům a potřebám účastníků. Jde o kurz z podstaty sebezkušenostní, protože pokud má být změna v prožívání, myšlení a chování trvalá, musí vycházet z vlastní potřeby a vlastní zkušenosti. Účastníci si prakticky osvojují nové způsoby zvládání prostřednictvím zážitkových metod, s výukovými materiály, psychodiagnostikou, interakcí se skupinou a převáděním témat do konkrétních situací. To vše podporuje a posiluje přenos dovedností do praxe a fixaci v reálném životě.

Lze jednoduše shrnout cíle pro firemní život?

Cílem kurzu je dovést člověka k autentičnosti a souladu v prožívání, myšlení a chování. V pracovním prostředí je emočně zralý člověk výkonný, aktivní, nevytváří konflikty, je empatický k druhým a je soustředění na cíl. Výsledky z realizace tohoto projektu v jiných společnostech prokazují, že klíčový faktor úspěchu, který lidem umožňuje výrazně vybočit z šedého průměru, je právě jejich sebeuvědomění a realistický postoj k sobě a ostatním.

Když přijdu z práce domů a chci 15 minut klidu pro sebe, než se začnu věnovat rodině, jsem sobec?

Buďte v klidu, rozhodně se o sobectví nejedná. Naopak, nutností k dosažení a udržení osobního růstu je uspokojování vlastních potřeb. Lidé často mohou svoje potřeby opomíjet, bagatelizovat či upřednostňovat naplňování potřeb ostatních. Takový způsob zacházení se sebou vede k nespokojenosti a vyhoření.

ZPĚT DO SLOVNÍČKU